Přímo na zdi hotelu Clemar se nachází pamětní deska připomínající velkou osobnost Znojma: Clementa Maria Hofbauera. Patron Vídně, Varšavy a pekařů je s historií města neoddělitelně spjatý. Ještě předtím, než se vydal na cesty po Evropě, se právě tady rodák z nedalekých Tasovic vyučil pekařem. Tehdy se ještě jmenoval Jan a snil o kvalitním vzdělání a povolání kněze. Jak se ze znojemského pekaře stala jedna z nejvlivnějších osob ve Vídni? Přečtěte si jeho příběh.
Svatý Clement Maria Hofbauer se narodil 26. prosince 1751 jako deváté z dvanácti dětí. Od malička toužil stát se knězem, jenže pocházel z chudé rodiny, která na studia neměla peníze. V patnácti letech ho proto matka dala do učení ke znojemskému pekaři Františkovi Dobšovi. Ačkoli se Clement poměrně záhy po svém vyučení vydal na cesty, toto řemeslo ho provázelo ještě dlouhou dobu. Ve Vídni pracoval jako pekařský tovaryš a jeho mistr ho dokonce chtěl oženit se
svou dcerou a předat mu živnost.
Bez nadsázky lze říct, že jeho osud změnily cesty do Říma. Během nich mj. přijal jméno Clement a seznámil se s řádem redemptistů. V březnu 1785 složil řeholní slib a o pár dní později byl vysvěcen na kněze.
Svatý Clement poté odešel do Evropy věnovat se pomoci bližním. Žil ale v neklidné době, která neustále hatila jeho plány. Nejdříve se vydal do Vídně, kde ale císař Josef II. právě zrušil víc než 800 klášterů a zakázal lidové misie. Následovala Varšava, kde svatý Clement proslul svou obětavostí.
Staral se o poutníky, tuláky a sirotky, pro které neváhal i žebrat. Při jedné takové příležitosti mu údajně jeden člověk vynadal a dokonce plivl do tváře. Svatý Klement ale tehdy zachoval klid, otřel si obličej a řekl: „To bylo pro mě. Teď prosím o něco pro mé sirotky,“ čímž dotyčného tak zaskočil, že ten mu beze slova vtiskl do rukou pěknou sumu peněz. Působení ve Varšavě svatému Clementovi ale znovu překazila politika: Napoleon jej vykázal z Polska.
Proto zamířil znovu do Vídně, kde se z jeho kostela a domu stalo náboženské centrum. Navštěvovali jej chudí i šlechtici, vojáci, setkávali se tady zástupci inteligence. Stal se rádcem biskupů, spisovatelů a umělců. Přes významné osobnosti měl vliv i na řešení církevních otázek na Vídeňském kongrese.
Také ve Vídni se proslavil neúnavnou prací. Navštěvoval chudé, pomáhal, ve zpovědnici byl schopný přebývat hodiny až do úplného vyčerpání. Své povinnosti se snažil plnit, i když ke konci života trpěl velkými bolestmi. Lidé si údajně vyprávěli o krvavých stopách, které po něm zůstávaly ve sněhu.
Svatý Clement, pekař ze Znojma, umřel 15. března 1820. Byl blahořečen a kanonizován.